Píše se správně Přišli nebo přišly?

Otázka, zda je správně „přišli“ nebo „přišly“, se týká základního pravopisného jevu v českém jazyce, a to shody přísudku s podmětem v minulém čase. Ačkoliv se může zdát, že pouze jedna varianta je správná, pravdou je, že obě varianty jsou z hlediska českého pravopisu správné. Jejich použití však závisí na gramatickém rodu podmětu, se kterým se sloveso shoduje.

Slovní druh

Slova „přišli“ a „přišly“ jsou tvary slovesa přijít. Jedná se tedy o slovesa, konkrétně o tvary minulého času (préte-rita) v množném čísle. Sloveso „přijít“ je sloveso dokonavé, které vyjadřuje dokončený děj příchodu na určité místo nebo dosažení určitého stavu.

Pravidla shody přísudku s podmětem

Při shodě přísudku s podmětem v minulém čase a v množném čísle (pluralu) je klíčové rozlišovat mezi rody podmětu. Koncovka příčestí minulého (které tvoří přísudek) se mění podle rodu podmětu:

Koncovka -i (tvrdé i)

Používá se, pokud je podmět v mužském rodu životném. V takovém případě píšeme v koncovce tvrdé „i“.

• Příklad: „Všichni chlapci přišli.“ (chlapci – mužský rod životný)


• Příklad: „Lidé přišli na náměstí.“ (lidé – mužský rod životný)

Koncovka -y (měkké i)

Používá se, pokud je podmět v mužském rodu neživotném, ženském rodu nebo středním rodu. V těchto případech píšeme v koncovce měkké „i“.

• Příklad (mužský rod neživotný): „Všechny stromy přišly o listí.“ (stromy – mužský rod neživotný)


• Příklad (ženský rod): „Všechny ženy přišly na oslavu včas.“ (ženy – ženský rod)


• Příklad (střední rod): „Malá děvčata přišly z výletu unavené.“ (děvčata – střední rod)


• Příklad (střední rod): „Děti přišly ze školy s úsměvem.“ (děti – střední rod)

Je důležité si uvědomit, že v českém jazyce se řídíme gramatickým rodem podstatného jména, nikoli vždy biologickým pohlavím. Například „děti“ je gramaticky střední rod (jednotné číslo „dítě“), proto se shoduje s koncovkou „-y“.

Příklady použití ve vzorových větách

Zde jsou další konkrétní příklady, které demonstrují správné použití obou variant:

• Mužský rod životný (-i):
  
  
  
  • „Všichni muži přišli na schůzi včas.“
  
  
  • „Hráči přišli na hřiště v plné síle.“
  
  
  • „Psi přišli k misce, jakmile uslyšeli šustění granulí.“
  
  
  
  


• Mužský rod neživotný (-y):
  
  
  
  • „Všechny počítače přišly s novým operačním systémem.“
  
  
  • „Tyto obrazy přišly do galerie z Paříže.“
  
  
  
  


• Ženský rod (-y):
  
  
  
  • „Všechny dívky přišly na ples v krásných šatech.“
  
  
  • „Obě kamarádky přišly s dobrou náladou.“
  
  
  
  


• Střední rod (-y):
  
  
  
  • „Ta telata přišly na svět bez komplikací.“
  
  
  • „Malá kuřata přišly o svou matku.“
  
  
  
  


• Smíšený podmět (s převahou mužského rodu životného – -i):
  
  
  
  • „Muži, ženy i děti přišli na pomoc.“ (Přítomnost mužského rodu životného určuje koncovku „-i“.)
  
  
  
  

Synonymum ke správnému výrazu

Synonymem ke slovesu „přijít“ (v kontextu „dorazit na místo“) může být například sloveso „dorazit“ nebo „dostavit se“. Podobně lze použít i „přicestovat“, „přijet“ (pokud je pohyb spojen s dopravním prostředkem) nebo „přiběhnout“, „připlout“ apod. v závislosti na způsobu pohybu.

• „Všichni dorazili na schůzi včas.“


• „Ženy dostavily se v elegantních šatech.“

Význam slova nebo slovních spojení

Sloveso „přijít“ má v češtině širokou škálu významů, ale v kontextu naší otázky se jedná především o:

• Fyzický pohyb, dostavení se na určité místo: „Přišli jsme domů.“ / „Hosté přišli na večeři.“


• Nástup, objevení se (o událostech, jevech, stavech): „Přišla zima.“ / „Přišla bouře.“ / „Přišla mi zpráva.“


• Získat, dostat (něco): „Přišel k penězům.“ / „Přišel k rozumu.“


• Ztratit (něco, často v idiomatických spojeních): „Přišel o všechno.“ / „Přišel o život.“

V našem případě se zaměřujeme především na první a druhý význam, tedy na pohyb osob nebo nástup nějakého jevu.

Zajímavosti

• Historický vývoj: Pravidla shody přísudku s podmětem v češtině mají hluboké kořeny v praslovanštině a jsou jedním z charakteristických rysů slovanských jazyků. Jejich složitost je dána bohatou flexí (ohýbáním) podstatných jmen a sloves.


• Nejčastější chyby: Chyby ve shodě přísudku s podmětem patří k nejčastějším pravopisným chybám, a to i u rodilých mluvčích. Velmi často se chybuje právě u mužského rodu neživotného, kde se místo správného „-y“ chybně píše „-i“ (např. „všechny domy spadli“ místo správného „všechny domy spadly“).


• Podměty smíšeného rodu: Pokud je podmět složen z podstatných jmen různých rodů (např. „muži a ženy“), platí pravidlo priority: pokud je mezi podměty alespoň jedno podstatné jméno mužského rodu životného, píše se vždy „-i“ (např. „muži, ženy a děti přišli“). V opačném případě (pouze mužský rod neživotný, ženský a střední) se píše „-y“ (např. „stoly a židle přišly“).


• Vliv mluveného jazyka: V hovorové češtině se někdy tendence k používání „-i“ (tvrdé i) může rozšířit i tam, kam nepatří, což je ale z hlediska spisovné češtiny považováno za chybu.

Přípona eps
Příjemně nebo příjemě
Význam slova Severoatlantická aliance
řechtat nebo řehtat
Význam slova Podcast
Pro mě nebo pro mne
Kosmická stanice
Pro to nebo proto
Význam slova Litina