Píše se správně Pro jistotu nebo projistotu?
V českém jazyce se často setkáváme s otázkou, zda psát některé výrazy dohromady, nebo odděleně. Jedním z takových případů je i spojení „pro jistotu“.
Správná varianta: Pro jistotu, nikoli projistotu
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „pro jistotu“. Spojení „projistotu“ je chybné a v českém jazyce se nepoužívá. Píše se vždy odděleně, protože se jedná o předložkovou vazbu, nikoli o příslovečnou spřežku.
Pravopisné vysvětlení
Spojení „pro jistotu“ je předložková vazba, skládající se z předložky „pro“ a podstatného jména „jistota“ ve 4. pádu. Předložky se v češtině píší odděleně od podstatných jmen, zájmen nebo číslovek, které rozvíjejí. Nejedná se o složené slovo ani o příslovečnou spřežku, která by se psala dohromady, jako je tomu u některých jiných výrazů (např. „potichu“ nebo „nahlas“).
Slovní druhy a gramatická analýza
Nyní se podívejme na jednotlivé části správného slovního spojení:
Slovní spojení „pro jistotu“
Slovní spojení „pro jistotu“ se skládá ze dvou slovních druhů:
- „pro“ je předložka (prepozice). V tomto kontextu vždy pojí 4. pád (akuzativ).
- „jistotu“ je podstatné jméno (substantivum). Konkrétně se jedná o:
- Pád: 4. pád (akuzativ)
- Rod: ženský
- Vzor: žena
Význam a synonyma
Význam spojení „pro jistotu“ je „aby se předešlo nepříjemnostem“, „pro případ, že by se něco stalo“, „z preventivních důvodů“ nebo „jen tak pro klid duše“. Vyjadřuje opatrnost nebo prevenci.
Synonyma:
- „pro případ“
- „preventivně“ (toto je příslovce, ale vyjadřuje podobný smysl)
- „z opatrnosti“
Příklady použití ve větách
Zde je několik příkladů použití správného spojení „pro jistotu“ ve větách:
- „Vezmu si deštník, pro jistotu, kdyby začalo pršet.“
- „Zamykám dveře, pro jistotu, i když jdu jen na chvíli ven.“
- „Zkontroluj si ještě jednou jízdenku, pro jistotu, ať nemáš problémy.“
- „Přidáme ještě jeden šroub pro jistotu, aby to pevně drželo.“
- „Řekl jsem jí to pro jistotu, aby věděla, co se děje.“
Zajímavosti
V českém jazyce existuje tendence k tvoření takzvaných příslovečných spřežek, kdy se předložka a podstatné jméno (nebo jiné slovo) spojí do jednoho slova a začnou fungovat jako příslovce. Příkladem může být „potichu“ (původně „po tichu“), „nahlas“ (původně „na hlas“) nebo „poprvé“ (původně „po prvé“). Tyto spřežky se pak píšou dohromady.
Nicméně, spojení „pro jistotu“ se do takovéto spřežky nevyvinulo a zůstává předložkovou vazbou, která se píše odděleně. Pokusy o spojení do „projistotu“ jsou v rozporu se standardní kodifikací českého pravopisu. Je důležité si pamatovat, že ne každá předložková vazba se automaticky stává spřežkou; tento proces je poměrně složitý a závisí na ustálenosti a frekvenci používání v jazyce.
Termín Ubikace
Prostorech nebo prostorách
Omalovánka Mušle
Pro to nebo proto
Renault Twingo
Připoměl nebo připomněl
Termín Masopust
Rané nebo ranné
Omalovánka Hrníčky