Píše se správně Prosba nebo prozba?

V českém jazyce se často setkáváme s jevy, kdy se výslovnost liší od psané podoby slova. Jedním z takových případů je právě slovo, které je předmětem našeho zkoumání: „prosba“ versus „prozba“. Pojďme se podrobně podívat na to, která varianta je správná a proč.

Prosba, nebo prozba? Správná varianta českého pravopisu

Jedinou správnou variantou dle pravidel českého pravopisu je slovo „prosba“. Varianta „prozba“ je považována za chybnou, přestože se takto slovo často vyslovuje.

Pravopis a fonetika: Proč „prosba“ a ne „prozba“?

Důvodem, proč se píše „prosba“, i když se často vyslovuje [prozba], je jev zvaný znělostní asimilace (neboli spodoba znělosti). V českém jazyce dochází k tomu, že při setkání souhlásky neznělé (jako je „s“) se souhláskou znělou (jako je „b“, „d“, „z“, „ž“ atd.) se v výslovnosti neznělá souhláska přizpůsobuje znělé a stává se znělou.

V našem případě je „s“ neznělá souhláska a „b“ je souhláska znělá. Při jejich setkání ve slově „prosba“ se „s“ ve výslovnosti změní na „z“, aby se přizpůsobilo znělému „b“. Proto slyšíme a vyslovujeme [prozba]. V pravopisu však tato asimilace není vždy zaznamenána a původní podoba neznělé souhlásky zůstává zachována. Pravopisně je tedy vždy nutné psát „prosba“.

Podobné případy najdeme i u jiných slov, například „sbírat“ (vyslovujeme [zbi:rat]), „rozsudek“ (vyslovujeme [rossudek] kvůli regresi znělosti, kde se znělé „z“ mění na neznělé „s“ před neznělým „s“), nebo „lézt“ (vyslovujeme [létst] před neznělým „t“).

Jazykový rozbor slova „prosba“

Slovní druh:

Slovo „prosba“ je podstatné jméno (substantivum).

Rod:

Jedná se o rod ženský.

Vzor:

Skloňuje se podle vzoru „žena“.

Pády:

Zde je ukázka skloňování v některých pádech:

• 1. pád (kdo, co): ta prosba


• 2. pád (bez koho, čeho): bez prosby


• 3. pád (ke komu, čemu): k prosbě


• 4. pád (koho, co): tu prosbu


• 5. pád (oslovujeme, voláme): prosbo!


• 6. pád (o kom, o čem): o prosbě


• 7. pád (s kým, čím): s prosbou

Význam slova „prosba“

Slovo „prosba“ označuje žádost, apel, přání či naléhavou žádost směřovanou k někomu s očekáváním splnění nebo vyhovění. Může jít o formální nebo neformální vyjádření touhy, potřeby nebo přání, které je adresováno jiné osobě, instituci nebo i vyšší moci.

Synonymum ke slovu „prosba“

Nejbližším a nejčastěji používaným synonymem ke slovu „prosba“ je žádost. Dalšími podobnými výrazy mohou být „přání“, „naléhání“, „apel“ nebo v závislosti na kontextu i „úpěnlivá žádost“ či „petice“.

Příklady použití slova „prosba“ ve větách

Zde je několik příkladů, jak lze slovo „prosba“ správně použít:

• „Mám na tebe jednu velkou prosbu, mohl bys mi pomoci s tímto úkolem?“


• „Jeho úpenlivá prosba o odpuštění dojala všechny přítomné.“


• „Rodiče vyslyšeli prosbu dětí a koupili jim štěně.“


• „Napsal dopis s prosbou o prodloužení termínu.“


• „Zvážíme vaši prosbu a dáme vám vědět.“


• „Bez prosby by se nikdy nedozvěděl, co ho trápí.“

Zajímavosti k tématu

Chyba v psaní „prozba“ místo „prosba“ je poměrně častá a vyplývá právě z již zmíněné znělostní asimilace. Lidé často píší tak, jak slyší, což je v českém pravopisu, který je sice do značné míry fonetický, ale má i své historické a morfologické výjimky, zrádné. Uvědomění si rozdílu mezi výslovností a pravopisem u těchto slov pomáhá lépe porozumět komplexitě českého jazyka a vyhnout se běžným chybám.

Závěr

Shrnuto a podtrženo, pamatujte, že jedinou pravopisně správnou variantou je „prosba“. I když se ve výslovnosti „s“ může měnit na „z“ kvůli znělostní asimilaci, v písemné podobě zůstává „s“ zachováno. Správné používání tohoto slova je důležité pro dodržení pravidel českého pravopisu.

Význam slova Světlík
Pro jistotu nebo projistotu
Termín Oxytocin
Pro mně nebo mě
Termín Mitra
Přijít nebo přijíd
Přípona sql
Prosba nebo prozba
Význam slova Pluh