Píše se správně Viz nebo viz.?
Začněme rovnou s odpovědí na hlavní otázku: dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta viz, a to bez tečky na konci. Varianta „viz.“ s tečkou je chybná.
Proč je „viz“ správně bez tečky?
Klíč k pochopení tkví v tom, že „viz“ není zkratka v běžném slova smyslu, která by vyžadovala tečku (jako například „např.“, „atd.“, „ing.“). „Viz“ je plnohodnotný slovní tvar – jedná se o sloveso. Konkrétně je to rozkazovací způsob (imperativ) ve 2. osobě jednotného čísla od slovesa „vidět“.
I když historicky vzniklo z latinského „vide“ (vidět) a v češtině se používá ve smyslu „podívej se“, „hleď“, „vizte“, funguje jako samostatné slovo, nikoli jako zkrácená forma, která by potřebovala interpunkci k označení zkrácení. V podstatě je to jako říct „hleď“ nebo „podívej se“.
Slovní druh a mluvnické kategorie
Jak již bylo zmíněno, „viz“ je sloveso.
Slovesný způsob:
Rozkazovací (imperativ).
Osoba a číslo:
2. osoba jednotného čísla. Ačkoli se často používá v kontextu, kde oslovujeme čtenáře obecně (tedy jako „vy“), forma „viz“ je striktně jednotného čísla. Pro množné číslo by se teoreticky dalo použít „vizte“, ale v praxi se to ve smyslu odkazování téměř nepoužívá, tam zůstává „viz“.
Čas, rod, pád, vzor:
Jelikož se jedná o rozkazovací způsob, kategorie času (minulý, přítomný, budoucí) se u něj neurčuje. Stejně tak se u sloves neurčuje rod (mužský, ženský, střední), pád ani vzor (tyto kategorie jsou typické pro jména – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky). Slovesa mají své vlastní kategorie (slovesný rod, vid, třída, slovesný vzor, ale ne v tom smyslu jako podstatná jména).
Význam a použití
Slovo „viz“ se používá jako pokyn, výzva k tomu, aby se čtenář podíval, obrátil pozornost k něčemu, co je uvedeno jinde. Typicky se vyskytuje v odborných textech, referencích, poznámkách pod čarou, rejstřících nebo odkazech. Jeho význam je „podívej se na“, „hleď na“, „vizte“, „srovnej s“.
Synonymum
Nejbližším synonymem, které zachovává podobný kontext a funkci, je srov. (zkratka pro „srovnej“ nebo „srovnejte“). Dalšími, méně formálními nebo kontextově odlišnými, by mohly být výrazy jako „podívej se na“, „hleď na“, „vizte“, „odkaz na“.
Příklady použití ve větách
Níže uvádíme několik příkladů správného použití:
„Podrobnější informace najdete v kapitole 3 (viz str. 45).“
„Tento jev je popsán již v dřívějších pracích (viz Novák, 2010).“
„Pro lepší pochopení problematiky viz přiložený graf.“
„Výjimky z tohoto pravidla, viz § 15 zákona č. 89/2012 Sb., jsou uvedeny v příloze.“
„Jak dokazuje studie (viz tabulka 2), výsledky jsou jednoznačné.“
Zajímavosti
- Původ: Slovo „viz“ pochází z latinského imperativu „vide“, což znamená „vidět“ nebo „hleď“. Do češtiny se dostalo jako ustálený výraz v odborné literatuře.
- Univerzálnost: Ačkoliv je to 2. osoba jednotného čísla, v češtině se používá univerzálně bez ohledu na to, zda se odkazuje na jednoho čtenáře nebo skupinu.
- Rozdíl od „vizte“: Teoreticky by pro množné číslo existovalo „vizte“ (vidíte!), ale v odkazovacím smyslu se téměř výhradně používá „viz“. „Vizte“ by znělo poněkud archaicky nebo biblicky („Vizte, král přichází!“).
- Častá chyba: Psaní tečky za „viz“ je jednou z velmi častých pravopisných chyb, což svědčí o tom, že mnoho lidí vnímá „viz“ mylně jako zkratku.
Závěr
Pamatujte si tedy, že správná forma je vždy viz bez tečky. Jedná se o sloveso v rozkazovacím způsobu, které slouží k odkázání čtenáře na jinou část textu nebo jiný zdroj.
Omalovánka Mourovatá kočka
Výkend nebo víkend
Vzducholoď
Vpohodě nebo v pohodě
Ladislav Quis?
Vyklat nebo viklat
Význam slova Bránice
Vyměnit nebo vyměnit
Termín Indiánský běh