Píše se správně Impulz nebo impuls?

V otázce správnosti slov „impulz“ a „impuls“ v českém pravopisu existuje jasná odpověď. Dle platných pravidel českého pravopisu, a především dle doporučení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, jsou správné obě varianty. Nicméně, existuje mezi nimi rozdíl v četnosti používání.

„Impulz“ nebo „impuls“? Obě varianty jsou správné

Ačkoli jsou obě formy – „impulz“ i „impuls“ – považovány za správné a spisovné, častěji se v běžné komunikaci i v odborných textech setkáváme s variantou „impuls“ (s „s“ na konci). Tato preference je zaznamenána i v Internetové jazykové příručce ÚJČ AV ČR. Varianta s „z“ („impulz“) není chybou, ale je méně frekventovaná.

Slovní druh a mluvnické kategorie

Slovo „impulz“ / „impuls“ je podstatné jméno. Jedná se o rod mužský neživotný. V prvním pádě jednotného čísla skloňujeme podle vzoru hrad.

Příklady skloňování (podle vzoru „hrad“):

• 1. pád (kdo, co): impuls (např. *silný impuls*)


• 2. pád (bez koho, čeho): impulsu / impulzu (např. *bez impulsu*)


• 3. pád (ke komu, čemu): impulsu / impulzu (např. *k impulsu*)


• 4. pád (koho, co): impuls (např. *dát impuls*)


• 5. pád (oslovujeme, voláme): impulse (např. *Ó, impulse!*)


• 6. pád (o kom, o čem): impulsu / impulzu (např. *o impulsu*)


• 7. pád (s kým, čím): impulsem (např. *s impulsem*)

Význam slova „impulz“ / „impuls“

Slovo „impulz“ (nebo „impuls“) označuje náhlé, silné popudnutí, podnět nebo podnět k činnosti. Může se jednat o vnitřní pohnutku, vnější vliv nebo i fyzikální jev.

Konkrétnější významy:

• Podnět, popud: vnitřní nebo vnější síla, která vyvolá nějakou reakci, činnost nebo změnu. Například nápad, který někoho donutí jednat.


• Fyzika: součin síly a času, po který tato síla působí. Vyjadřuje změnu hybnosti tělesa.


• Biologie/medicína: elektrický signál, který se šíří nervovými buňkami (nervový impuls).

Synonymum

Nejbližším a nejčastěji používaným synonymem ke slovu „impulz“ / „impuls“ je podnět. Dalšími vhodnými synonymy mohou být „popud“, „stimul“, „pobídka“ nebo „náraz“ (ve fyzikálním smyslu).

Příklady použití ve větách

Zde je několik příkladů použití slova „impuls“ (s častější variantou) ve vzorových větách:

• „Dostala silný impuls ke změně životního stylu po přečtení inspirativní knihy.“


• „Vládní balíček má ekonomice dát nový rozvojový impuls.“


• „Umělec hledal tvůrčí impuls pro svou novou kolekci.“


• „Raketě dodal startovní impuls mohutný zážeh motorů.“


• „Nervový impuls se šíří podél axonu obrovskou rychlostí.“


• „Jednala v impulsu okamžiku, aniž by si promyslela důsledky.“


• „Potřebujeme impuls, abychom se posunuli dál.“

Zajímavosti a původ slova

Slovo „impuls“ pochází z latinského slova impulsus, což je příčestí minulé od slovesa impellere, které znamená „hnát kupředu“, „pohánět“, „strkat“. Do češtiny se dostalo pravděpodobně přes němčinu (kde existuje Impuls). Právě u slov přejatých z latiny, často přes němčinu, se v češtině setkáváme s kolísáním mezi zakončením na „s“ a „z“ (např. „diskuse“/„diskuze“, „analýza“). V případě „impulsu“ se držíme blíže původní latinské formě s „s“, i když varianta s „z“ není chybou.

Zajímavostí je, že v některých jazycích (např. v angličtině „impulse“) se zachovává forma s „s“, což podtrhuje mezinárodní charakter slova a jeho etymologickou souvislost.

Význam slova Člověkoden
Hranolek nebo hranolka
Termín Cestopis
Ivi nebo Ivy
Význam slova Šambala
Evy nebo Evi
Význam slova Nord Stream
Jediná nebo jedinná
Význam slova Ombudsman