Píše se správně K tomu nebo ktomu?
Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „k tomu“. Spojení „ktomu“ je chybné a porušuje základní pravidla psaní předložek v češtině.
Proč je „k tomu“ správně?
Pravidlo je jednoduché: předložky se v češtině vždy píšou odděleně od slov, která následují. V tomto případě se jedná o předložku „k“ a ukazovací zájmeno „tomu“. Jejich spojením do jednoho slova by došlo k hrubé pravopisné chybě, která je v rozporu se standardní českou ortografií.
Rozbor slovního spojení „k tomu“
Předložka „k“
Slovo „k“ je předložka (latinsky prepozice). Předložky jsou neohebná slova, která zpřesňují význam následujícího jména, zájmena nebo číslovky a vyjadřují jejich vztah k jinému slovu ve větě. Předložka „k“ se v češtině vždy pojí s 3. pádem (pádem dativním).
Zájmeno „tomu“
Slovo „tomu“ je ukazovací zájmeno. Patří mezi ohebná slova, která zastupují podstatná jména nebo na ně ukazují. V tomto spojení je zájmeno „tomu“ ve 3. pádu (dativu), což je dáno vazbou s předložkou „k“. Jedná se o tvar zájmena „ten“.
Co se týče rodu, zájmeno „tomu“ může odkazovat na:
- mužský rod (např. k tomu stolu, k tomu muži, k tomu pánovi)
- střední rod (např. k tomu autu, k tomu dítěti, k tomu městu)
U zájmen se obvykle nehovoří o
vzorech v tom smyslu jako u podstatných jmen, nýbrž o jejich vlastním skloňování. Zájmeno „ten“ (od kterého je „tomu“ odvozeno) má své specifické skloňování, které se řídí rodem a pádem.
Příklady použití ve větách
- Potřebujeme k tomu přidat ještě trochu soli.
- Už se k tomu tématu nechci vracet.
- Mám k tomu co říct.
- Přišel k tomu domu včera večer.
- Co ho vedlo k tomu rozhodnutí?
- Ještě k tomu musíme připočítat náklady na dopravu.
- Přistupoval k tomu problému velmi zodpovědně.
Synonymum a význam
Synonymum ke správnému výrazu „k tomu“, zvláště pokud je použito ve smyslu „navíc“, „dodatečně“ nebo „mimoto“, může být například: „kromě toho“, „navíc“, „ještě“, „mimoto“, „dále“.
Význam slovního spojení „k tomu“
Slovní spojení „k tomu“ má několik běžných významů, které závisí na kontextu:
- Vyjadřuje směr nebo cíl: „Jdeme k tomu lesu.“ (směr pohybu)
- Odkazuje na předchozí věc nebo myšlenku: „Mám k tomu pár otázek.“ (k něčemu, co bylo řečeno nebo co se stalo)
- Dodatek, přidání něčeho: „K tomu všemu se ještě přidala bouře.“ (navíc, mimoto, jako další prvek)
- Účel nebo důvod: „Co ho vedlo k tomu činu?“ (k jakému účelu, z jakého důvodu)
- Vztažný bod: „Mám k tomu silný vztah.“ (vztah k něčemu konkrétnímu)
Zajímavosti
Chyba v psaní „ktomu“„k tomu“„s sebou“„beze sporu“„za chvíli“
Český pravopis je v tomto ohledu poměrně striktní: předložky jsou vždy samostatná slova. Existují sice slova, která vypadají jako spojené předložky (např. „kvůli“), ale ta se vyvinula historicky a ztratila svou původní předložkovou funkci, stala se z nich buď nová předložka nebo příslovce. „K tomu“
Význam slova Devizový příslib
Kdo s koho nebo kdo z koho
Omalovánka 2. královská 8:1-6 3
Ke mně nebo ke mě
Význam slova Rčení
Kdyby jste nebo kdy byste
Josef Václav Sládek?
Kavárna v sedmém nebi
Co znamená zkratka RON?
(build:2503553189)