Píše se správně Aby jste nebo abyste?

V českém jazyce je dle pravidel pravopisu správně pouze varianta „abyste“. Spojení „aby jste“ je považováno za hrubou gramatickou chybu a je nespisovné.

Správná varianta: „abyste“

Chyba spočívá v tom, že slovo „abyste“ není složeno ze spojky „aby“ a samostatného tvaru slovesa „jste“ (tedy 2. osoby množného čísla slovesa „být“ v přítomném čase). Místo toho se jedná o jednotný, spojený tvar, který vznikl splynutím spojky „aby“ s příslušnou osobní koncovkou. Český jazyk má pro tyto účely ustálené tvary, které se učí jako celek.

Správné tvary podmiňovacího způsobu se spojkou „aby“ jsou:

• abych (já)


• abys (ty)


• aby (on, ona, ono)


• abychom (my)


• abyste (vy)


• aby (oni, ony, ona)

Tyto tvary se používají pro vyjádření účelu, přání nebo podmínky a jsou součástí podmiňovacího způsobu.

Gramatické zařazení slova „abyste“

Slovní spojení „abyste“ je primárně spojka (konjunkce), která uvozuje vedlejší větu účelovou, přací nebo podmínkovou. Současně v sobě nese osobní koncovku slovesa (v tomto případě pro 2. osobu množného čísla), která odkazuje na podmět vedlejší věty. Nelze jej tedy striktně zařadit pouze jako jeden slovní druh v jeho čisté formě, ale jde o funkční jednotku, která má charakter spojky a zároveň nese slovesnou informaci.

Co se týče pádu, rodu nebo vzoru, tyto gramatické kategorie se na slovo „abyste“ nevztahují. Pád, rod a vzor jsou kategorie pro podstatná jména, přídavná jména a zájmena. Slovesa (z nichž „ste“ pochází) se časují, nikoli skloňují, a nemají rod (kromě příčestí) ani pád. „Abyste“ je tvar slovesa „být“ v 2. osobě množného čísla podmiňovacího způsobu, spojený se spojkou „aby“. Má tedy osobu (druhá), číslo (množné) a způsob (podmiňovací).

Použití ve vzorových větách

Zde je několik příkladů správného použití slova „abyste“ ve větách:

• „Prosím, dávejte pozor, abyste nic nerozbili.“ (Účel)


• „Přál bych si, abyste se k nám co nejdříve přidali.“ (Přání)


• „Musíte se hodně učit, abyste zkoušku úspěšně složili.“ (Účel/Podmínka)


• „Je důležité, abyste si uvědomili důsledky svého jednání.“ (Účel/Nutnost)


• „Řekl jsem vám to, abyste věděli, co se stalo.“ (Účel)

Synonymum a význam

Slovo „abyste“ vyjadřuje účel (proč se něco děje, k čemu to slouží), přání (co by si někdo přál) nebo podmínku (za jaké situace by se něco stalo). Slouží k uvození vedlejší věty, která tyto významy doplňuje.

Přímé jednoslovné synonymum je těžké najít, protože „abyste“ je funkční gramatická jednotka. Můžeme však nahradit celou konstrukci, která vyjadřuje stejný význam. Například místo „abyste“ bychom mohli použít opis, který je však často krkolomnější:

• „K tomu, aby se stalo, že vy...“ (např. „K tomu, aby se stalo, že vy uspějete, musíte se snažit.“)


• „S cílem, aby vy...“ (např. „S cílem, aby vy porozuměli, jsem to vysvětlil.“)


• „Pro vaše...“ (pokud se dá přeformulovat, např. „Pro vaše pochopení jsem to vysvětlil.“)

Nejčastěji se však význam „abyste“ nahrazuje celou jinou větnou konstrukcí, nikoli jedním slovem, protože „abyste“ je velmi efektivní a ustálený způsob vyjádření.

Zajímavosti

Zajímavostí je, že stejný princip spojování se týká i dalších spojek a částic, které uvozují podmiňovací způsob. Mezi nejznámější patří:

• „kdybych“, „kdybys“, „kdybychom“, „kdybyste“ (místo nespisovného „kdyby jste“)


• „ať bych“, „ať bys“, „ať bychom“, „ať byste“ (méně časté, ale gramaticky správné)

Tento jev je typický pro české podmiňovací tvary a často způsobuje potíže i rodilým mluvčím, což vede k častým chybám ve psaném projevu. Jde o pozůstatek starších jazykových jevů, kdy se pomocná slovesa a částice chovala jako tzv. klitika (krátká, nepřízvučná slova), která se připojovala k jiným slovům a stala se jejich nedílnou součástí.

Pavouk
Beze mne nebo beze mě
Význam slova Run na banku
Brzo nebo brzy
Termín Kalorie
Brzské nebo brzké
Kabriolet
Bychom nebo bysme
Termín Citace