Zeměpisné kvízy, testy
Geografické kvízy, online učební testy, vzdělávací hry zdarma

Píše se správně Byly nebo byli?

Správné použití „byly“ a „byli“ v češtině

Otázka, zda je v českém pravopisu správně „byly“ nebo „byli“, patří k základním kamenům české mluvnice a často způsobuje potíže i rodilým mluvčím. Odpověď je však jednoznačná: obě varianty jsou správné, ale jejich použití závisí na mluvnickém rodu a životnosti podmětu věty.

O jaký slovní druh se jedná?

Slova „byly“ a „byli“ jsou tvary slovesa „být“ (v infinitivu „být“). Konkrétně se jedná o minulé příčestí činné (participium minulé činné) slovesa „být“ ve 3. osobě množného čísla. Používají se jako plnovýznamové sloveso (např. „Knihy byly na stole.“) nebo jako pomocné sloveso pro tvorbu složených slovesných časů (např. „Oni byli četli.“).

Mluvnické kategorie

Pro slovesa se nejedná o pád, rod ani vzor v tom smyslu jako u podstatných jmen. U sloves se určují následující mluvnické kategorie:


Kdy použít „byli“ a kdy „byly“?

Rozhodující pro správnou volbu mezi „byli“ a „byly“ je shoda přísudku s podmětem, konkrétně mluvnický rod a životnost podmětu v množném čísle:

Použití „byli“ (měkké „i“)


Forma „byli“ se používá pro mužský rod životný v množném čísle. Týká se tedy osob, zvířat nebo jiných bytostí mužského rodu, které jsou životné.


Použití „byly“ (tvrdé „y“)


Forma „byly“ se používá pro všechny ostatní rody v množném čísle, tedy pro:



Synonymum a význam

Jako přímé synonymum pro „byly/byli“ v roli pomocného slovesa je obtížné najít jednoznačnou náhradu, neboť plní především gramatickou funkci. Pokud však uvažujeme o plnovýznamovém slovese ve smyslu „existovaly/existovali“, „nacházely se/nacházeli se“ nebo „vyskytovaly se/vyskytovali se“, můžeme najít některé ekvivalenty. Například ve větě „Děti byly venku.“ bychom mohli říci „Děti se nacházely venku.“ nebo „Děti se vyskytovaly venku.“. V těchto případech by synonymem bylo „nacházely se“ (pro ženský, mužský neživotný rod) nebo „nacházeli se“ (pro mužský životný rod).

Význam slova „byli“ nebo „byly“ je vyjádření existence, stavu, polohy nebo vlastnosti podmětu v minulém čase pro více subjektů. Jsou to základní stavební kameny pro vyjádření minulosti v češtině.

Zajímavosti

Rozlišování mezi měkkým „i“ a tvrdým „y“ v koncovkách minulých příčestí (a také v koncovkách některých přídavných jmen) je jedním z nejcharakterističtějších rysů české gramatiky. Tato shoda přísudku s podmětem je klíčová pro správné porozumění textu a je častým zdrojem chyb. Český jazyk patří mezi slovanské jazyky, které si tuto komplexní shodu uchovaly, zatímco některé jiné jazyky ji zjednodušily nebo zcela ztratily.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat složenému podmětu, kde se kombinuje více rodů. V takovém případě platí pravidlo, že pokud je ve složeném podmětu alespoň jeden prvek mužského rodu životného, má přednost měkké „i“. Například: „Chlapci a dívky byli ve škole.“ (přestože jsou tam i dívky, přítomnost chlapců rozhoduje o „i“). Pokud by podmětem byly pouze neživotné entity nebo ženské rody, použilo by se „y“: „Stoly a židle byly v místnosti.“


Kdo je Pátek?
Bonbon nebo bombón
Význam slova Labrys
Buřty nebo vuřty
Kdo je Hrabě Monte Cristo?
Bysme nebo bychom
Termín Emeritní
Balkon nebo balkón
Termín Gamepad

(build:3406600482)