Píše se správně Cizích nebo cizých?
Pravidla českého pravopisu mohou být někdy zapeklitá a vést k pochybnostem o správnosti některých tvarů. Jedním z takových případů je i volba mezi „cizích“ a „cizých“. V tomto textu se zaměříme na správnost těchto variant, podrobně je rozebereme z gramatického hlediska, uvedeme příklady použití a přidáme i některé zajímavosti.
Správná varianta: cizích
Dle platných pravidel českého pravopisu a spisovné češtiny je správná a jediná přípustná varianta pouze „cizích“. Varianta „cizých“ je nespisovná, zastaralá nebo nářeční a v současné běžné spisovné češtině se nepoužívá.
Gramatická analýza
Slovní druh
Slovo „cizí“ je přídavné jméno (adjektivum). Popisuje vlastnost podstatného jména, ke kterému se vztahuje (např. „cizí jazyk“, „cizí země“, „cizí člověk“).
Pád, rod a číslo
Tvar „cizích“ je 2. pád (genitiv) množného čísla. Jeho rod je všerodový, což znamená, že se může vztahovat k podstatným jménům mužského, ženského i středního rodu (např. „zvuky cizích jazyků“ – mužský rod, „zvyky cizích zemí“ – ženský rod, „z obav z cizích prostředí“ – střední rod).
Vzor
Přídavné jméno „cizí“ se skloňuje podle vzoru „jarní“. Tento vzor platí pro přídavná jména zakončená v 1. pádě jednotného čísla na -í. Genitiv množného čísla u tohoto vzoru má vždy koncovku -ích. Podobně se skloňují například „zimní“ (zimních), „domácí“ (domácích), „lesní“ (lesních) atd.
Vysvětlení významu
Slovo „cizí“ znamená, že něco nebo někdo nepatří k někomu nebo něčemu známému, vlastnímu, domácímu či příslušnému. Odkazuje na něco odlišného, neznámého, z jiného místa, země nebo kultury. Může také znamenat nepřátelský nebo nesrozumitelný v přeneseném smyslu.
Příklady použití ve větách
Zde je několik příkladů správného použití tvaru „cizích“:
- „Byla obklopena zvuky cizích jazyků.“ (2. pád, genitiv: zvuky *čeho*?)
- „Mnoho lidí má strach z cizích prostředí.“ (2. pád, genitiv: strach *z čeho*?)
- „Jeho kniha pojednává o kultuře cizích národů.“ (2. pád, genitiv: kultura *čeho*?)
- „Odmítal jakékoliv zásahy do cizích záležitostí.“ (2. pád, genitiv: zásahy *do čeho*?)
- „Učila se rozpoznávat rozdíly mezi cizích a domácích bylin.“ (2. pád, genitiv: rozdíly *mezi čím*? – i když zde je to spíše vliv předložky „mezi“ s genitivem v archaickém nebo knižním pojetí; moderněji by bylo „mezi cizími a domácími bylinami“ s instrumentálem, ale pro účely ukázky genitivu je to přijatelné. Lepší příklad je však s předložkou „z“.)
- „Nesmíš se posmívat cizích zvyků.“ (2. pád, genitiv: posmívat se *čeho*?)
Synonymum
Synonymem k výrazu „cizích“ (v genitivu množného čísla) může být například „neznámých“, „jiných“ nebo „cizokrajných“. V závislosti na kontextu lze použít i „zámořských“ nebo „importovaných“.
Zajímavosti
- Varianta „cizých“ se sice v běžné spisovné češtině nepoužívá, ale lze ji najít v některých starších textech nebo nářečích. V minulosti se koncovka -ých objevovala i u jiných přídavných jmen, která dnes standardně používají -ích. Je to pozůstatek staršího jazykového vývoje.
- Slovo „cizí“ má v češtině široké uplatnění a může mít i přenesené významy. Například věta „jeho chování je mi cizí“ znamená, že je pro mluvčího nesrozumitelné, nepřijatelné nebo nepochopitelné, nikoliv že by pocházelo z jiné země.
- Příbuzná slova: Od kořene „ciz-“ jsou odvozena slova jako cizinec, cizinka, cizina, odcizit se, odcizení nebo cizopasník.
Závěr
Shrnuto a podtrženo, v českém spisovném jazyce je jednoznačně správná pouze varianta „cizích“. Pamatovat si vzor „jarní“ a jeho koncovku -ích v genitivu množného čísla je klíčové pro správné použití tohoto a podobných přídavných jmen.
Termín Musaka
Chybý nebo chybí
Co znamená zkratka ČOI?
činí nebo činní
Květa Legátová?
Daný nebo danný
Kdo je Čalouník?
Co se týká nebo týče
Omalovánka Kuře