Píše se správně Zkusím nebo skusím?

V českém pravopisu existují často chybné záměny mezi předponami „s-“ a „z-“. Pojďme se podívat, jak je to se slovem, které vyjadřuje pokus.

Správná varianta: „zkusím“

Dle pravidel českého pravopisu je správně pouze varianta „zkusím“. Slovo „skusím“ je chybné a neodpovídá platným pravopisným normám. Chyba pramení z nerozlišování předpon „s-“ a „z-“, což je jedno z častých úskalí českého jazyka.

Podrobný gramatický rozbor

Slovní druh

Slovo „zkusím“ je sloveso (verb). Jedná se o tvar slovesa „zkusit“.

Pád, rod a vzor

U sloves se neurčuje pád ani rod, neboť tyto gramatické kategorie jsou typické pro jména (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky). Slovesa mají jiné kategorie, jako je osoba, číslo, čas, způsob, vid a slovesný rod.

V tomto případě se jedná o:

• Osoba: 1. osoba jednotného čísla (já)


• Číslo: jednotné


• Čas: budoucí


• Způsob: oznamovací


• Vid: dokonavý (protože vyjadřuje dokončený děj nebo děj, který bude dokončen v jednom okamžiku)


• Slovesný vzor: Sloveso „zkusit“ se časuje podle vzoru „prosit“ (já prosím, ty prosíš... já zkusím, ty zkusíš...).

Význam slova „zkusím“

Slovo „zkusím“ vyjadřuje úmysl vyzkoušet něco, pokusit se o něco, otestovat něco nebo podstoupit určitou činnost s cílem zjistit výsledek či získat zkušenost. Znamená to tedy snahu o provedení nějaké akce nebo experimentu. Například „zkusím to udělat“ znamená, že se o to pokusím.

Synonymum

Vhodným synonymem pro slovo „zkusím“ (ve smyslu pokusu) je například „pokusím se“ nebo „vyzkouším“.

Příklady použití ve větách

Zde je několik příkladů správného použití slova „zkusím“:

• „Nevím, jestli to zvládnu, ale zkusím to.“


• „Když mi to nepůjde, zkusím najít jinou cestu.“


• „Rád bych si koupil nový telefon, zkusím se podívat na recenze.“


• „Možná, že mi to pomůže, zkusím si vzít ten lék.“


• „Pokud bude čas, zkusím ti zítra zavolat.“


• „Nikdy jsem to nedělal, ale zkusím se to naučit.“

Zajímavosti k předponám „s-“ a „z-“

Rozlišování předpon „s-“ a „z-“ patří mezi časté úskalí českého pravopisu. Ačkoliv existují obecná pravidla, často je třeba si správné použití zapamatovat nebo se řídit významem slova.

Předpona „s-“:

• Označuje směr dohromady (např. spojit, stmelit, srazit).


• Označuje směr shora dolů (např. spadnout, skočit, sundat).


• Označuje z povrchu pryč (např. smazat, setřít).


• Označuje dokončení děje, jehož výsledkem je úbytek (např. shlédnout film, strávit jídlo, sníst).

Předpona „z-“:

• Označuje změnu stavu nebo vlastnosti (např. změnit, zničit, zblednout, zkazit).


• Označuje dokončení děje, někdy s výsledkem zániku či zániku původního stavu (např. zhasnout, zlomit, zpívat – ve smyslu dokončit zpěv).


• Vytváří dokonavá slovesa z nedokonavých (např. psát -> zapsat, kouřit -> zakouřit).


• A právě u slovesa „zkusit“ je předpona „z-“ historicky i významově správná, jelikož vyjadřuje pokus, změnu stavu (z nezkoušeného na zkoušené), nebo dokončení děje (zkusit něco až do konce).

Pamatujte si, že když se chcete o něco pokusit, vždy to „zkusíte“ s „z“ na začátku!

Termín Plurál
Zkouknout nebo skouknout
Termín Minimální mzda
Zkrátit nebo skrátit
Plameňák
Ztratil nebo stratil
Význam slova Keylogger
Zodpovědnost nebo odpovědnost
Termín Ubuntu