Zeměpisné kvízy, testy
Geografické kvízy, online učební testy, vzdělávací hry zdarma

Píše se správně Konfort nebo komfort?

Správná varianta slova „komfort“

V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi slov, u nichž si nejsme jisti správným zápisem. Jedním z takových případů je i slovo, které označuje pohodlí a příjemné podmínky. Otázka zní: je správně „konfort“ nebo „komfort“?

Která varianta je správná?

Dle pravidel českého pravopisu je jedinou správnou variantou slovo „komfort“. Varianta „konfort“ je chybná a neodpovídá platným pravopisným normám. Chyba pravděpodobně pramení z fonetické podobnosti a záměny s jinými slovy, kde před souhláskou stojí písmeno „n“ (např. „konference“, „konflikt“). Nicméně, v tomto případě je správné psát „m“.

Slovní druh a mluvnické kategorie

Slovo „komfort“ je podstatné jméno, konkrétně mužského rodu neživotného. Skloňuje se podle vzoru „hrad“.

Příklady skloňování:


Význam slova „komfort“

Slovo „komfort“ označuje pohodlí, příjemné a vyhovující životní nebo pracovní podmínky, často spojené s určitým vybavením či službami, které přispívají k celkové spokojenosti a snadnosti. Může se jednat o fyzické pohodlí (např. v autě, v posteli) nebo i o psychické pohodlí (např. pocit bezpečí a klidu).

Synonymum

Nejbližším a nejčastěji používaným synonymem pro slovo „komfort“ je „pohodlí“. Dalšími podobnými výrazy mohou být „útulnost“, „příjemnost“ nebo „komodita“ (v ekonomickém smyslu, méně běžné jako přímé synonymum pro pohodlí).

Příklady použití ve větách

Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „komfort“ ve větách:


Zajímavosti o slově „komfort“

Slovo „komfort“ má své kořeny v latině, konkrétně ve slovese „comfortare“, což znamená „posílit“ nebo „potěšit“. Do češtiny se dostalo pravděpodobně přes francouzštinu („confort“) nebo angličtinu („comfort“). Je to typický internacionalismus, tedy slovo, které se v podobné podobě a s podobným významem vyskytuje v mnoha světových jazycích.


Zajímavostí může být i to, že přestože v původní francouzštině se psalo „confort“, v mnoha jiných jazycích, včetně češtiny, se ustálila varianta s „m“. To může být způsobeno asimilací k bilabiální souhlásce „f“, která následuje, nebo prostě převzetím ustálené podoby z jiných jazyků, kde se „m“ prosadilo. V každém případě je v češtině platná forma s „m“.


Životopis Elina Svitolinová?
Ke mě nebo ke mně
Iglú
K večeru nebo kvečeru
Sova
Jsi se nebo ses
Životopis Jiří Lehečka?
Kavárna v sedmém nebi
Termín Poezie

(build:2047073358)